Rozvodová novela v praxi: co se osvědčuje a kde zůstávají otázky

Na setkání Multidisciplinární platformy v úterý 13. října 2026 jsme se společně s odborníky a odbornicemi z oblasti práva, sociální práce a psychologie věnovali rozvodové novele, která vstoupila v účinnost v lednu letošního roku. Zaměřili jsme se především na první zkušenosti s jejím uplatňováním v praxi, přínosy pro děti a rodiče i otázky, které nové postupy přinášejí.

Setkání se zúčastnilo přibližně šedesát odborníků a odbornic z institucí a organizací, které pracují s rodinami v náročných životních situacích. Pozvání k úvodním příspěvkům přijaly soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 paní Fischerová, vedoucí OSPOD ÚMČ Praha 2 paní Konvičková a advokátka paní Mokrošová.

Společně jsme se věnovali tomu, jak se změny právní úpravy promítají do každodenní práce soudů, OSPOD, advokátů i dalších pomáhajících profesí. Vedle příspěvků pozvaných odbornic byl důležitou součástí programu prostor pro sdílení zkušeností, práci v šesti menších skupinách a následnou společnou facilitovanou diskusi.

Hlavními tématy setkání byly zejména spojení rozvodového a opatrovnického řízení, nové pojetí péče o děti, změny v zastupování dítěte a jeho participaci v řízení a zavedení institutu prozatímního rozhodnutí.

Jedno řízení místo dvou: vítané zjednodušení

Spojení rozvodu a úpravy poměrů nezletilých dětí do jednoho řízení hodnotily pozvané odbornice pozitivně. Podle jejich zkušeností je postup pro rodiče jednodušší a v případech, kdy jsou schopni se dohodnout, také rychlejší. Ke zrychlení přispívá i možnost postupovat bez automatického ustanovení kolizního opatrovníka.

V pracovních skupinách však zaznělo, že rychlost nemusí být za všech okolností výhodou. Rodiče někdy uzavírají dohodu ještě ve společné domácnosti, kdy si budoucí uspořádání mohou pouze představovat. Teprve po rozestěhování zjistí, jak bude fungovat každodenní péče, předávání dítěte nebo například doprava do školy.

Účastníci a účastnice proto vítali větší prostor pro rodičovskou dohodu, současně ale upozorňovali na důležitost přípravy a dostatečné informovanosti rodičů. Aby dohoda skutečně pomáhala celé rodině, musí obstát nejen při soudním jednání, ale především v každodenním životě.

Péče bez nálepek, ale také bez automatického "půl na půl"

Za další přínos novely odbornice označily opuštění dosavadních kategorií výlučné, střídavé a společné péče. Tato označení totiž v praxi někdy posilovala představu, že jeden rodič má dítě "v péči", a proto o něm rozhoduje, zatímco druhý se s ním především stýká. Nové pojetí může podle odbornic pomoci lépe vysvětlovat společnou odpovědnost obou rodičů.

Jak ale ukázala práce ve skupinách, nové pojmy potřebují také srozumitelné vysvětlení. Rovnocennou péči si totiž rodiče i děti mohou vykládat jako rozdělení času přesně napůl. Paní Konvičková zdůraznila, že podstatné je vždy hledat uspořádání, které odpovídá potřebám konkrétního dítěte, jeho věku a situaci celé rodiny.

Diskuse se věnovala také případům, kdy jeden z rodičů o péči neprojevuje zájem. Paní Fischerová i paní Konvičková popsaly obtíže při hledání vhodné podoby rozhodnutí po zrušení dosavadních kategorií péče. Upozornily, že zásah do rodičovské odpovědnosti nemusí být přiměřeným řešením v situacích, kdy by podle jejich názoru postačovalo upravit samotnou péči.

Samotné zdůraznění povinnosti pečovat navíc nezaručí, že se dosud nezapojený rodič začne dítěti skutečně věnovat. I zde se proto ukazuje význam individuálního posuzování situace rodiny a spolupráce jednotlivých profesí.

Když se rodiče dohodnou, kdo vyslechne dítě?

Významnou část setkání jsme věnovali změnám v zastupování dítěte a otázce jeho zapojení do rozhodování. Pokud se rodiče dohodnou, nemusí být dítěti v řízení automaticky ustanoven kolizní opatrovník, kterým bývá zpravidla OSPOD. Paní Konvičková tento posun vnímala jako projev větší důvěry v rodiče, kteří jsou schopni situaci společně řešit.

Současně popsala důležitou pojistku ze své praxe. Soud se obrací na OSPOD a zjišťuje, zda má o rodině informace podstatné pro řízení. Pokud se ukáže potřeba zastoupení dítěte opatrovníkem, může být ustanoven i v případě, kdy rodiče původně předložili společnou dohodu. Paní Fischerová připomněla, že k ustanovení opatrovníka může dojít také v průběhu řízení.

V pracovních skupinách i následné společné diskusi opakovaně zaznívala otázka, jak v novém modelu zajistit, aby vedle dohody rodičů zazněl také názor samotného dítěte.

Jako příklad účastníci uvedli situaci, kdy se rodiče dohodnou na předávání dítěte v neděli, ale dítěti tento den z různých důvodů nevyhovuje. Shoda dospělých tedy ještě nemusí znamenat, že byly dostatečně zohledněny potřeby všech členů rodiny.

Participace dítěte přitom není novinkou, kterou by přinesla až rozvodová novela. Změna role kolizního opatrovníka však znovu otevírá otázku, kdo a jak dítě informuje, vyslechne a zajistí, aby jeho názor dostal odpovídající prostor.

Paní Konvičková zdůraznila, že dítě má mít možnost se vyjádřit, ale také možnost se nevyjádřit. Důležité je, aby rozumělo tomu, co se bude dít, a vědělo, jak bude s jeho názorem naloženo. Současně je potřeba dbát na to, aby na dítě nebyla přenášena odpovědnost za konečné rozhodnutí.

Právě otázka zapojení dítěte do rozhodování patřila k tématům, u nichž se ukázala potřeba dalšího sdílení zkušeností a hledání vhodných postupů napříč profesemi.

Prozatímní rozhodnutí: více prostoru pro posouzení situace

Dalším diskutovaným tématem byl nový institut prozatímního rozhodnutí, který pozvané odbornice hodnotily převážně kladně. Oceňovaly zejména větší prostor pro zjištění situace rodiny a získání vyjádření obou rodičů.

Paní Fischerová popsala dřívější rozhodování v sedmidenní lhůtě jako velmi náročné. Paní Mokrošová vyzdvihla také omezení průtahů spojených s předáváním spisu odvolacímu soudu.

Podobně vnímali přínosy nové úpravy také účastníci a účastnice pracovních skupin. Za důležité považovali především to, aby rozhodování nevycházelo pouze z podkladů a tvrzení jednoho rodiče a aby byl vytvořen dostatečný prostor pro posouzení situace celé rodiny.

Současně se ale diskutovalo o tom, jak nové postupy ovlivňují očekávání rodičů ohledně rychlosti dočasné úpravy poměrů.

Jako příklad zazněla situace, kdy se rodiče nedokážou dohodnout na výběru školy a potřebují rozhodnutí v poměrně krátkém čase. Větší prostor pro posouzení věci je z odborného hlediska přínosem, rodičům, kteří potřebují rychlou odpověď, však může připadat jako komplikace.

Také v této oblasti proto účastníci zdůrazňovali význam srozumitelného vysvětlování nových pravidel a možností, které právní úprava rodičům nabízí.

Co nám společná diskuse ukázala?

Z příspěvků pozvaných odbornic, práce v menších skupinách i následné společné diskuse vyplynulo, že rozvodová novela přinesla řadu vítaných změn, zejména pro rodiče, kteří jsou schopni spolupracovat a hledat společná řešení.

Pozitivně bylo hodnoceno především zjednodušení řízení, opuštění dosavadních kategorií péče a větší prostor pro vyjádření obou rodičů při prozatímním rozhodování.

Současně se ukázalo, že některé otázky bude potřeba dále vyjasňovat a sledovat v praxi. Týká se to zejména výkladu rovnocenné péče, rozhodování v situacích, kdy jeden z rodičů nemá zájem o péči, a způsobů, jak zajistit dostatečné zapojení dítěte do rozhodování při rodičovských dohodách.

Pro nás v Pro Dialogu bylo velmi cenné slyšet vedle sebe zkušenosti z prostředí soudů, OSPOD, advokacie i dalších pomáhajících profesí. Ukázalo se, že stejná legislativní změna může z pohledu jedné profese znamenat výrazné zjednodušení, zatímco z pohledu jiné přináší nové otázky a praktické výzvy.

Paní Fischerová například upozornila na rozdílnou praxi jednotlivých soudů, paní Konvičková naopak vyzdvihla možnosti, které novela nabízí při aktivní a partnerské spolupráci.

Právě možnost společně pojmenovávat přínosy i rizika, sdílet konkrétní zkušenosti a hledat cesty, jak lépe podporovat děti a jejich rodiče, považujeme za jeden z hlavních smyslů Multidisciplinární platformy.

Setkávání odborníků a odbornic z různých oblastí nám pomáhá lépe porozumět tomu, jak se právní úprava promítá do života rodin, kde se jednotlivé přístupy doplňují a kde je naopak potřeba věnovat více pozornosti vzájemné komunikaci a spolupráci.

Velmi děkujeme všem účastníkům a účastnicím za aktivní zapojení, otevřenou diskusi, sdílení zkušeností z vlastní praxe a ochotu společně hledat odpovědi na otázky, které nové postupy přinášejí.

Zvláštní poděkování patří našim pozvaným odbornicím, paní Fischerové, paní Konvičkové a paní Mokrošové, za jejich příspěvky, konkrétní příklady z praxe a podněty do společné diskuse.

Velké poděkování patří také Úřadu městské části Praha 7, který nám opět umožnil uspořádat setkání Multidisciplinární platformy ve svých prostorách. Velmi si vážíme této podpory a spolupráce, díky níž můžeme vytvářet prostor pro pravidelné setkávání odborníků a odbornic z různých profesí.

Děkujeme všem, kteří se na setkání podíleli, a těšíme se na další společné sdílení zkušeností a pokračování spolupráce.

Máte-li zájem o zaslání prezentace z daného dne, kontaktujte nás.