Slepé skvrny a Kognitivní disonance 

Kognitivní disonance je psychický stav, který nastává, když má člověk v mysli protichůdné myšlenky, přesvědčení nebo pocity, nebo když jeho chování není v souladu s jeho postoji. Tento nesoulad vede k nepříjemným pocitům a člověk se snaží tento stav vyřešit a dosáhnout vnitřní konzistence.

Základní principy:

Pojem:

Kognitivní disonance je stav napětí a nepohodlí, které vzniká z rozporu mezi různými kognicemi (myšlenkami, pocity, přesvědčeními) nebo mezi kognicemi a chováním.

Původ:

Teorii kognitivní disonance poprvé popsal Leon Festinger v roce 1957.

Motivace:

Člověk se snaží tento nesoulad snížit nebo odstranit, aby se cítil lépe.

Redukce disonance:

Existuje několik způsobů, jak člověk může disonanci redukovat, například změnou postoje, změnou chování, reinterpretací situace nebo vyhledáváním informací, které podporují jeho původní postoj.

Příklady:

Kouření a vědomí škodlivosti kouření pro zdraví.

Člověk, který věří v ochranu životního prostředí, ale často jezdí autem.

Člen sekty, která očekává konec světa, ale ten nenastane, a hledá způsoby, jak vysvětlit, proč se proroctví nenaplnilo.

Experiment, kde účastníci dostali malou odměnu za lhaní o nudném úkolu, a nakonec si sami uvěřili, že úkol byl zábavný.

Důsledky:

Kognitivní disonance může vést k iracionálnímu chování a obhajování vlastních postojů i navzdory důkazům.

Může ovlivnit naše rozhodování a vnímání reality.

Je důležitým faktorem v mnoha oblastech, jako je marketing, politické přesvědčování nebo mezilidské vztahy.